Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tajemství slunovratu

Tajemství slunovratu

 

sloup.jpg

A opět vyrážíme po stopách tajemna...dnes navštívíme skalní  hrad Sloup v Čechách a podíváme se co zde obyvatelé hradu vytvořili. Minule jsme vyrazili na strakonický hrad za maltézskými rytíři....dnes vyrazíme za poustevníky.


Skalní hrad Sloup na Českolipsku je vskutku podivuhodnou stavbou, která vzbudí náš zájem nejen svým vzhledem, ale i dějinami. Zaujmou nás například tajemné nápisy ve sklepeních, hradní kaple je zase orientovaná podle přesných astronomických výpočtů...

 

V hradních sklepích Sloupu se nacházejí četné nápisy a reliéfy. Ty odedávna podněcovaly fantazii romantiků a zhusta bývaly připisovány templářům. Po roce 1680 začali skalní hrad obývat poustevníci, kteří unikátní stavbu doslova provrtali a změnili původní dispozici.

I na stěnách vězení se nacházejí obrazce: ukřižovaný, osmicípá hvězda, sedm tanečníků s meči, jezdec na koni, fragment hebrejského písmena, přesýpací hodiny, sluneční znamení, hlavy aj. Nápisy zřejmě pocházejí z 15. století. Mystická a náboženská symbolika (včetně hebrejského písmena) nás však nutí hledat původce těchto pískovcových graffiti mezi zmíněnými poustevníky. Ty na Sloup přivedl Ferdinand Hroznata z Kokořova.

První zdejší eremita, Konstantin, tu působil od roku 1690. Konstantin byl prý profesí stavitel, a tak přestavbu hradu na poustevnu řídil osobně. Po Konstantinovi se na Sloupu usadil další poustevník – malíř Václav, který na východní straně skály vymaloval sluneční hodiny. Konec poustevníků v Čechách, tedy i na Sloupu, zapříčinil dekret císaře Josefa II. z roku 1785.

Je celkem zajímavé, že poustky na Sloupu neobývali nějací náboženští blouznivci, ale docela zruční a šikovní lidé – stavitel, malíř schopný zkonstruovat sluneční hodiny. Tato skutečnost nabude ještě většího významu, když poodhalíme tajemství skalní kaple.

Pokud od vězení pokračujeme po schodech vzhůru, dostaneme se do horní partie, k lucerně kaple podzemního kostela. Hlavní stěny jsou pootočeny o 3 – 4 stupně oproti světovým stranám: severojižní stěny nesměřují k vrcholu hory Klíč na severu, ale k jejímu pravému východnímu svahu, k místu, které bývalo na mapách nazváno Půlnoční stráň.

Sever byl navíc zjevně určen podle Polárky a nikoli podle kompasu, což tehdy nebylo u takových staveb obvyklé. Kosé stěny osmiboké lucerny nejsou kupodivu odkloněny o 45 ° k vedlejším světovým stranám, ale přesně k východům a západům Slunce o zimním a letním slunovratu. Proč? To zůstává tajemstvím...

 

Čerpáno z knihy Neuvěřitelné jevy a podivuhodné bytosti

 


Tak to je opravdu zajímavé poznání o skalním hradu Sloup. Jestliže budete chtít na hrad zavítat i vy, vřele doporučuji. Bohužel samotný objekt hradu je otevřen až od dubna, takže když se tam vypravíte teď...budete se muset spokojit jen s okolím hradu. Teda jen s okolím hradu...to je dost špatně řečeno...v okolí hradu je spousta zajímavých míst...ať už je to zámek..bohužel veřejnosti nepřístupný.....Samuelova jeskyně, kde žil do r.1735 poustevník Samuel....lesní divadlo...kouzelné Cikánské údolí s jeskyněmi a nebo celkem nově otevřená rozhledna Na Stráži. Asi 1 km od hradu Sloup je Modlívý důl se skalní kaplí s novogotickým portálem. Ale je toho  tu ještě spoustu a spoustu, takže určitě si sem udělejte výlet.


Takže ještě trochu infa:

Webovky hradu Sloup

Návštěvní doba hradu

Kde hrad najdete

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(spirit, 13. 4. 2014 23:56)

no zajímavé ;) jen teda nevím, co je severojižní stěna (nude asi chyba) :)