Tajemství maltézských rytířů
Tajemství maltézských rytířů
Dnešní díl seriálu Po stopách tajemna nás zavede do Strakonic za maltézskými rytíři...a to přímo na hrad strakonický.
(Čerpáno z knihy Neuvěřitelné jevy a podivuhodné bytosti)
Strakonický hrad vznikl přestavbou původního sídla Bavorů ze Strakonic. Jelikož leží přímo ve městě, je jeho velkou předností, že se na něj nemusíte drápat někam do kopce. A skrývá nejedno velké tajemství...
V roce 1402 přechází hrad do majetku johanitů čili maltézských rytířů. V jejich rukou pak zůstal až do roku 1925. Na třetím nádvoří hradu stojí kostel sv. Prokopa plný tajemství. V kostele se nacházel obraz Narození Páně, kterému byla připisována zázračná moc. S ním se mnich jménem Dominik postavil do čela vojska císařských při bitvě na Bílé hoře.
Po slavném vítězství Dominik dopravil obraz do Říma, ten zde však shořel při požáru v roce 1882. V současné době by měly existovat tři kopie tohoto zázračného obrazu. Jedna ve Vatikánu, druhá v chrámu Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici v Praze a třetí také v Praze, ale na Bílé hoře v kostele stejného zasvěcení.
Jak se zdá podle dalších zpráv, kostel sv. Prokopa bude zřejmě tím nejtajemnějším místem z celého hradu. Pod oltářem se totiž nachází otvor vedoucí do pekla. Podle starých podání se právě tady do země propadla marnivá žena. Nad jámu pak postavil oltář.
Díra je pod ním prý dosud skrytá, a proto odtamtud kostel vlhne. Podle jiné verze se pokoušeli jámu zasypat kamením a hlínou. Žel marně. Rozhodli se, že do ní spustí zločince odsouzeného na smrt. Slíbili mu milost, když se odváží na dno a zjistí, co se stalo s onou paní a proč nelze jámu zasypat. Trvalo to nějakou dobu, než dosáhl dna. Když ho vytáhli nahoru, všimli si, že v ruce drží pergamen.
Jak se dozvěděli, byl určen pro velkopřevora. Odvážný odsouzenec vyprávěl, že zpupná paní je naživu a trpí připoutaná u železného sloupu. Velkopřevor si přečetl dopis a ihned jej spálil, aby se nikdo nedozvěděl jakési strašné tajemství. Poté jámu už bez problému zasypali. Duch nešťastnice však bloudí kostelem i nadále...
Tak to byla minulost.....a Strakonice dnes? Musím přiznat, že jsem Starkonicemi jen projížděl a kdysi ochutnal strakonické pivo Nektar, které se tehdy opravdu nedalo pít. Na Strakonickém hradě je Muzeum středního Pootaví, které je bohužel otevřeno až od dubna a Hradní safari , které je otevřeno celoročně a vstup je zdarma. takže si myslím, že Strakonice určitě stojí za návštvu...možná se tam zastavím i já a vyjímečně je jen neprojedu.