Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co ukrývá hrad Rabí?

Co ukrývá hrad Rabí?

rabi.jpg

 Týden utekl jako voda...je pátek a opět je tu čas na seriál Po stopách tajemna - největší záhady Česka. Dnes navšívíme rozsáhlouzříceninu hradu Rabí. takže vzhůru za tajemnem.


Na hradě Rabí jsou prý dodnes uschované poklady.  

 Největší historické popularity se šumavskému hradu Rabí dostalo za husitských válek. Aby také ne, vždyť právě zde Jan Žižka přišel o druhé oko. Žižkova tradice žila na Rabí hodně dlouho. Ještě koncem 19. století si lidé mysleli, že si na Rabí slavný vojevůdce uschoval poklad, a hledali jej...

Roku 1783 dokonce hledači pokladů na hradě slídili tak zuřivě, že podkopali hradní věž, která se sesula. Historka o pokladu snad souvisí s prvním Žižkovým obléháním hradu v roce 1420.

Když totiž neohrožený husitský vojevůdce dobyl kláštery v Nepomuku a v Milevsku, rozšířila se po celém prácheňském kraji panika. Lidé duchovního i světského stavu si na Rabí, jako do nedobytného trezoru, ukládali zlaté i stříbrné klenoty, drahé kameny, skvostné oděvy a další cennosti.

Jenže Žižka hrad za poměrně krátkou dobu dobyl. Husité tam dopadli sedm mnichů, které na nádvoří upálili. Všechny poklady uskladněné na Rabí husité snesli na jednu hromadu a spálili. Nechali si pouze peníze a koně.

Při druhém obléhání Rabí v červenci 1421 přišel Žižka o své jediné zdravé oko. Husité se pak prý strašně mstili po okolních vsích.

Pověsti o Žižkovi či velkých pokladech ale nejsou jedinými, které se vážou k Rabí. Jedna zvláštní vypravuje o tom, že Rabí bylo spojeno vzdušným mostem s hradem Práchní. Na Rabí prý také prováděl pokusy jakýsi německý alchymista, který hledal kámen mudrců.

Prapodivné zvěsti se kdysi šířily i kolem hradní studny. Současníci ji označovali za div světa. Aby také ne, vždyť kvůli ní bylo nutné prokopat celou skálu, na níž hrad stojí. Studna budila všeobecný údiv. Ze dna se ozývalo zvláštní šumění, jako kdyby tam tekl potok, a časem se v ní začaly objevovat pekelné obludy.

Proto lidé do okolní skály vytesali kapličky, ze kterých prý zase zářilo zlato a stříbro. Obyvatele hradu zajímalo, odkud se ve studni bere voda a máli studna nějaký výtok. Proto jednoho dne spustili do studny kachnu, které na krk uvázali červenou stužku. Po nějaké chvíli vyplavala na rybníce u sousední obce Žichovice.

Čerpáno z knihy Neuvěřitelné jevy a podivuhodné bytosti


A tady nějaké info o hradu Rabí a okolí

 

Rabí je zřícenina hradu ležící ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů, asi 8 kilometrů severovýchodně od Sušice.

Od počátku 14. století stávala na místě dnešního hradu tvrz pánů z Velhartic. V červnu roku 1421 byla obléhána a dobyta husity; při obléhání přišel o druhé (pravé) oko Jan Žižka. V 15. století proběhla rozsáhlá přestavba při níž došlo k rozšíření rozlohy hradu a bylo zesíleno jeho opevnění. Uprostřed byl postaven donjon s obytnou i obrannou funkcí, celková rozloha hradu (asi 1 hektar, jedná se o největší hrad v Čechách) byla rozčleněna na tři části které bylo možné hájit samostatně. Roku 1498 byla dokončena hradní kaple.

Hrad byl vypleněn během třicetileté války a v 18. století vyhořel. Částečně byl renovován od roku 1920. V současnosti je přístupný veřejnosti, v rekonstruovaných prostorách je umístěno malé muzeum. Hrad je národní kulturní památkou.

(zdroj Wikipedie)

Oficiální stránky hradu Rabí

Mapa místa


Zajímavá místa v okolí hradu

Vrch Šibeník

mid_f_normalfile1-rabi-vodarna.jpg

 

 

Na sever od městečka se vypíná vrch se zajímavým jménem Šibeník. Jeho vrchol dosahuje 563 m.n.m. a říká se, že kdo neviděl hrad z tohoto vrchu, tak na Rabí nebyl.  Na vrchu je zajímavá vodárna.

 

Prácheň

Vzdálenost od Rabí: 9 km

19cs_3.jpg

 

 

 

Zřícenina hradu, nacházející se v místech staroslovanského hradiště (10.-11. století). Od roku 1264 byla Prácheň sídlem stejnojmenného kraje. Na počátku 14.st. byl zde vybudován gotický hrad, dále upravený v 15 st. Z předhradí se zachovala část obvodové hradby s mohutnou okrouhlou věží a z vlastního hradu zůstaly zbytky staveb při hradbách. Dobře zachované jsou i 4 flankovací věže. Na konci ostrohu je část obvodové hradby a torzo další věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Džbán

Vzdálenost od Rabí: 3,5 km
19cs_4.jpg

 

 

 

Zřícenina hradu Džbán stojící nad obcí Budětice na zalesněném vrchu Džbán. Hrad byl založen koncem 13. stol. pány z Budětic. Po roce 1380 však nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu. Dodnes se dochovaly už jen základní zdi hradeb, spodek kulaté věže a náznaky bývalých příkopů. Zřícenina je volně přístupná.

Kaple Všech Svatých

Vzdálenost od Rabí: 1,5 km
Jen kousek od městečka Rabí, na hřebeni vrchu Líšná lze najít zříceniny zdí bývalé kaple Všech svatých. Legendy sem dokonce umísťují působení mnicha Vintíře nebo hovoří o hlásce hradu. Jiná historka vypráví o čertím kopytu, černé svatbě a podzemní sluji. Kdo se odváží stoupnout na kámen s otiskem kopyta a zadupat, ten pozná!

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích

Vzdálenost od Rabí: 5 km
19cs_5.jpg

 

 

Kostel Nebevzetí Panny Marie je gotická stavba z 13. století, ale základy věže jsou ještě z doby románské. Když projdete malým hřbitovem octnete se u kaple sv.Erazima, která se stala panteonem a hrobkou rodiny Lamberků, posledních majitelů hradu Rabí. Od kaple je nádherný výhled přes panský rybník na hrad Rabí. Trojlodní kostel má hlavní a boční lodě sklenuty pozdně gotickou diamantovou klenbou ze 16. století. Začátkem 17. století byl kostel barokně upravován do současné podoby. Z původní románské stavby se do dnešní doby zachovala kostelní věž s podvojnými okénky.


Takže zase za týden....mějte se turisti a tajemnologové.

Vláďa Loužecký

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

to jsem nepsal já :(

(promińte, 26. 5. 2016 13:32)

předchzí komentář nepsal jáá

kokotina z wikipedie

(kokot, 26. 5. 2016 13:30)

je to píííčovina a je to z wikipedije to si ani neumíte něco zíjstit same ??, kokoti !!

Husitské smyšlenky o jejich rabijáctví...

(Erik, 2. 6. 2014 22:25)

Mně to příjde jako velká blbost , že se prý husité údajně mstili po okolních vsích za to , že Žižka na Rabí přišel o oko. Vzpoura a boj J. Žižky byla věc celonárodní vlastenecké hrdosti proti Zikmundovi a dogmatům katolicismu. Jestliže se v té době Češi považovali za bratry v odboji , tak proč by se mněli mstít sami na sobě , za to , co způsobili hradní páni ? Prostě kravina !